5.2 Lidské výpočet

Lidské výpočetní projekty vznikají velkým problémem, rozdělují je na jednoduché kusy, posílají je mnoha pracovníkům a pak shromažďují výsledky.

Lidské výpočetní projekty kombinují úsilí mnoha lidí pracujících na jednoduchých mikrotascích, aby vyřešily problémy, které jsou pro jednoho člověka nesnesitelné. Můžeš mít problém s výzkumem vhodný pro lidský výpočet, pokud jste si někdy mysleli: "Mohl bych tento problém vyřešit, kdybych měl tisíc výzkumných asistentů."

Prototypickým příkladem lidského výpočetního projektu je Galaxy Zoo. V tomto projektu více než sto tisíc dobrovolníků klasifikovalo obrazy zhruba milionu galaxií s podobnou přesností jako předchozí a podstatně menší úsilí odborných astronomů. Toto zvýšené měřítko poskytované masovou spoluprací vedlo k novým objevům o tom, jak se tvoří galaxie, a objevila se zcela nová třída galaxií nazvaná "Zelený hrách".

Přestože se Galaxy Zoo může zdát daleko od společenského výzkumu, existuje mnoho situací, kdy sociální výzkumníci chtějí kódovat, klasifikovat nebo označovat obrázky nebo texty. V některých případech lze tuto analýzu provést pomocí počítačů, ale stále existují určité formy analýzy, které jsou pro počítače těžké, ale pro lidi jsou snadné. Jedná se o tyto mikroprocesy, které jsou snadno použitelné pro lidi, ale můžeme se obrátit na lidské výpočetní projekty.

Nejen že mikrotask v Galaxy Zoo je zcela obecný, ale i struktura projektu je obecná. Galaxy Zoo a jiné lidské výpočetní projekty obvykle používají strategii split-apply-combine (Wickham 2011) a jakmile pochopíte tuto strategii, budete ji moci použít k vyřešení mnoha problémů. Za prvé, velký problém je rozdělen na spousty malých problémových kusů. Pak se lidská práce aplikuje na každý malý problémový blok, nezávisle na ostatních částech. Konečně jsou výsledky této práce kombinovány, aby se dosáhlo konsenzuálního řešení. Vzhledem k tomu, že jsme na pozadí, podívejme se, jak byla v Galaxy Zoo použita strategie rozdělit-použít-kombinovat.